Historie pivovarnictví v Miletíně
Pivo bylo v Čechách již ve středověku nedílnou součástí jídelníčku, ať již to bylo pivo bílé (pšeničné) nebo hořké (ječné). Vařilo v domácích podmínkách, statky a městské obce si již zřizovaly vlastní pivovary.
Pivovar v Miletíně vznikl nejpozději ve 14. století na statku řádu německých rytířů. První písemná zpráva o vaření piva je pak z roku 1410 – tehdy řád německých rytířů prodal miletínský statek Beneši z Choustníka. Jednou z důležitých položek předávaného majetku byla rovněž pivovarská pánev (die Bräupfanne).
Jakou měl pivovar tehdy podobu, nevíme. Již tehdy ale stál pravděpodobně na místě, kde se pivo vařilo ještě ve druhé polovině 19. století – na okraji statku, v sousedství mlýna nad rybníkem Košem (dnes Komenského čp. 126). Jeho vybavení bylo nepochybně primitivní, vodu bral z tzv. panského vodovodu, kterým se pro potřeby zámku a statku vedla do Miletína voda z vodárny pod Želejovem.
Významné přestavby se pivovar dočkal v roce 1706, tehdy dostal podobu známou z nejstarších fotografií. Z té doby také pocházela kamenná nádrž na vodu o obsahu 55 hektolitrů – takový byl tedy limit jedné várky. Pivovar byl provozován ve vrchnostenské režii, zásoboval takřka výhradně miletínské hospody. Tak tomu bylo až do poloviny 19. století, poté již v konkurenčním prostředí význam miletínského pivovaru upadal. Majitelem velkostatku byl většinou pronajímán, výroba v zastaralém provozu se pozvolna omezovala a výstav piva klesal. V roce 1894 se přestalo vařit docela. Zpustlá budova byla nakonec v roce 1897 prodána královédvorskému pivovaru Františka Klazara, který zde zřídil sklad svého piva.
Na celé jedno století pak vaření piva v Miletíně zcela ustalo. Teprve v roce 1997 zřídil soukromý minipivovar v přístavbě na dvoře Sousedského domu zkušený sládek Svatopluk Ďupal z Hradce Králové, jemuž vztah k tomuto moku vložily sudičky již do kolébky. Pocházel z Tábora, narodil se přímo pod pivovarským komínem. Sice nepamatoval, že by se někdo z rodiny živil vařením piva, ale protože dřív bývaly pivovary v každé vesnici, byl by div, kdyby se k tomuto řemeslu nikdo z předků nenachomýtl. Svatopluk Ďupal se nejprve vyučil v Budvaru, pak absolvoval potravinářskou průmyslovku v Plzni, časem znalosti prohloubil na vysoké škole v Praze. Nejdříve „sládkoval“ v Táboře, pak v Podkováni u Boleslavi, nakonec se stal na ředitelství Východočeských pivovarů technologem a na chvíli sládkem v Nymburce. Některé pivovary v nových podmínkách 90. let 20.století neobstály. Rozhodl se tedy vařit pivo sám. „Připadalo mi to zajímavé i v souvislosti s turistikou. Jsme pivní národ, který ocení regionální speciality,“ řekl Svatopluk Ďupal. A jaké je to pivo? Nymburské, jako v jeho posledním působišti? Kdepak, chuť piva prý závisí nejen na zkušenosti sládka, ale také na místních podmínkách. Sousedský pivovar v Miletíně není velký. Jedna várka byla 8 hektolitrů (nyní 10hl), pod kotlem topil sládek pevnými palivy. Vlastní sladovnu pivovar neměl, nakupoval v obchodní sladovně. „Nejdřív slad rozemelete, zamícháte do vody a podle určité technologie vaříte,“ vysvětlil sládek postup naprostým laikům. Pak se přidá chmel, který je dnes buď granulovaný, nebo ve formě pasty. Devadesátiminutovým vařením vznikne sterilní sladkohořký roztok, kterému se v odborné terminologii říká mladina. Tu je třeba během 60 minut zchladit na 6 až 8 stupňů, pak se přidá kvasinková kultura. Následuje proces kvašení: jednofázový, kdy je pivo po 14 dnech hotové, nebo dvoufázový jako v Miletíně. Kvasí se v kádích, dokvašuje v ležáckých tancích. 
Pivo dodával do sousední restaurace, příležitostně do dalších hospod v okolí. Tehdy tedy vznikla 10° Chmelka i ležák Pytlák.
Renomé nového miletínského pivovaru, který přijal název Pivovar U bojiště 1866, začalo rychle stoupat v novém tisíciletí. Přelomovým pak byl rok 2006, kdy byla ve dvoře Sousedského domu otevřena na restauraci nezávislá pivovarská zahrádka. Téhož roku se zde také na konci května konaly první miletínské pivní slavnosti, které se rychle staly jednou z nejnavštěvovanějších kulturních akcí v Miletíně.
V Pivovarské zahrádce tak vzniklo další centrum společenského života, vyhledávané nejen kvůli miletínskému pivu, ale často i pro kvalitní kulturní vyžití. Na minipódiu se již vystřídaly desítky umělců, nechyběla ani známá jména jako Ivan Mládek nebo Marek Ztracený. Naživo se zde hraje hudba všech žánrů, nechybí jazz, rock ani taneční hudba swingových orchestrů. Můžete tu vidět pantomimu, stand-up comedy i autorské divadlo domácího souboru.
V únoru roku 2020 převzala provoz pivovaru parta kolem Pivovarské zahrádky, založila firmu Pivovar Miletín s.r.o. a pokračuje v tom co započal v roce 1997 sládek Svatopluk Ďupal.
Pivovar Miletín je jeden z nejstarších minipivovaru založených po roce 1990. http://www.zpravy.pivovary.info/?p=5350
Pivovar Miletin
